Jak nás Bůh vede

“Světlem pro mé nohy je tvé slovo, osvěcuje moji stezku.” Žalm 119:105

Tato slova “světlem pro mé nohy” znamenají, že bys měl chodit podle Boží vůle a ne podle svých vlastních myšlenek, přání a impulzů. Tato slova “světlem pro mé nohy” znamenají, že se nemůžeš vydat jakýmkoliv směrem chceš, ale musíš následovat cestu, kterou pro tebe Bůh připravil. Nikdy nemůžeš jít špatně, pokud se dotazuješ Písma na nasměrování, ale ujisti se, že to Písmo používáš v kontextu. Nepoužívej metodu slepého zabodnutí prstu do textu, kdy nalistuješ naslepo stránku, zabodneš tam prst a řekneš si: “Tohle je to, kam mě Bůh vede.” Pokud to uděláš, může se ti stát, že takto narazíš na verš “Jidáš šel a oběsil se,” a stane se tvým veršem pro tento den! Šel bys nemocný k doktorovi, který by ti řekl bez jakéhokoliv vyšetření: “Je to žlučník.” Nezeptal by ses ho, jak to ví? On by ti odpověděl: “Sednul jsem si před chvílí k oknu a věřil jsem Bohu, že vítr nalistuje stránku s vaším problémem v anatomické knize a tak se i stalo. Kniha se nalistovala na stránku žlučník.” Určitě bys z té ordinace rychle utekl, je to tak? Někteří lidé praktikují tento způsob teologického voodoo, pak se dostanou do potíží a řeknou: “Bůh mě do nich dovedl,” přitom Bůh nemá s jejich volbou nic společného. Kdykoliv čteš v Písmu frázi: “Toto je Boží vůle,” můžeš si být jistý, že je to jeho vůle. Pokud ho neposlechneš, poneseš následky, pokud ho poslechneš, budeš požehnaný.