Zlobil by se Bůh, kdybych půst porušil?

Pamatuj, cílem půstu je přiblížit se k Bohu. Vyhraňuješ si určitý čas, který má být naplněn Bohem. Není to ale žádná soutěž ani sázka. Ježíš žil jako jeden z nás přes třicet let a postil se velmi často. On rozumí tomu, čím si procházíme my. V evangeliu podle Matouše se o Ježíšově půstu píše takto: „A když se postil čtyřicet dní a čtyřicet nocí, nakonec vyhladověl.“ Toto se stalo těsně předtím, než byl v poušti pokoušen. Poté začal naplno sloužit. Nepodceňujme moc a důležitost přiblížení se k Bohu.

Často když porušíme svůj půst, máme tendence cítit se poraženi a odsouzeni. Ale porušení půstu NENÍ  hřích. I kdyby nic jiného, vyzkoušeli jste sami sebe a ve druhém listu Korintským 12:9 se píše: „Stačí, když máš mou milost; vždyť v slabosti se projeví má síla.“ Boží síla se často projevuje v našich selháních, ve chvílích, kdy my jsme nejslabší. Nenech, aby chvilkové selhání definovalo celý tvůj půst. Nesnažíme se překonat svůj žaludek, dokonce ani ne sami sebe, snažíme se dostat se blíže k Bohu.

Když se přistihneš ve chvíli, kdy už jsi snědl půlku obloženého chlebíčku, a začneš si nadávat, přestaň. Jsme lidé a selháváme v mnoha ohledech, ale Boží láska je nám prokazována znovu a znovu. Pád při půstu z tebe nedělá poraženého. Při baseballu je dobrým odpalovačem prohlášen každý, kdo odpálí na třicet procent. Pokud sníš něco, od čeho ses měl postit, prostě se vrať zpět a o to silněji půst dokonči.

Nezapomeň, že Bůh tě miluje natolik, že dal svého jediného Syna, aby zemřel místo tebe. Jeho láska je silnější než cokoliv, co jsi kdy ty udělal špatně. Když se rozhodneš pro půst, budeš mít hlad. To není nenormální, stává se to každému. Naneštěstí pro nás jsme jen lidé. Občas nás žaludek ovládne a my sáhneme po něčem, co jsme jíst neměli. To přece není konec světa. Dokonce to ani nemusí být konec tvého půstu. Zvedni se na místě, kde jsi upadl a jdi dál. Je to přece maraton a ne sprint.

Tak, teď jsme si prošli, co se stane, když svůj půst omylem porušíš. Možná jsi zvyklý na šálek kávy každé ráno a první lok si dáš ještě dříve, než si svůj půst uvědomíš. Bůh zná každou tvou myšlenku, ví, že to bylo omylem. Jen to kafe odlož a naskoč s radostí opět na „palubu“ půstu.