Radost v nebesích
“My však máme občanství v nebesích, odkud očekáváme i Spasitele, Pána Ježíše Krista.” Filipským 3:20
Jeden kazatel se ve svém sboru zeptal lidí: “Kolik z vás by chtělo jít do nebe?” Všichni až na jednoho malého chlapce zvedli ruku. Pastor se zeptal: “Synu, ty nechceš jít do nebe?” Odpověděl: “Ale jo, chci, jenom jsem si myslel, že tam chcete jít hned teď.” Buďme upřímní, většinou vůbec nemluvíme o nebi, dokud někdo z našich milovaných nezemře nebo dokud nejsme staří a nemáme pocit, že už jsme všechno splnili a zažili. Až tehdy cítíme, že nás to už táhne do nebe. Ale měli bychom se tam těšit. Průměrně jsme tu na zemi sedmdesát až osmdesát let, ale tam strávíme věčnost. “potom my živí, kteří se toho dočkáme, budeme spolu s nimi uchváceni v oblacích vzhůru vstříc Pánu. A pak už navždy budeme s Pánem.” 1. Tesalonickým 3:17 Tady na zemi se nám někdy daří a někdy nedaří chovat se správně a zažívat hezké věci, ale v nebesích budeme jako Ježíš. “My však máme občanství v nebesích, odkud očekáváme i Spasitele, Pána Ježíše Krista. On promění tělo naší poníženosti v podobu těla své slávy silou, kterou je mocen všecko si podmanit.” Filipským 3:20-21 C. S. Lewis napsal, že v nebesích bude každý z nás oslnivě zářivé nesmrtelné stvoření, které bude pulzovat neskutečnou energií, radostí, moudrostí a láskou, kterou si teď ani nedokážeme představit. Všichni bibličtí patriarchové, proroci a kazatelé toužili po nebi. Zachariáš to popisuje těmito slovy. “Tak je Hospodin, jejich Bůh, v onen den zachrání, stádečko svého lidu. Jako drahokamy v čelence budou zářit nad jeho zemí.
Jaká je jeho dobrota, jaká jeho krása! Působí, že mládenci prospívají jako obilí a panny jako mošt.” Zachariáš 7:16-17 Moje otázka pro tebe dnes je: “Pokud bys dnes zemřel, šel bys do nebe?” Ano, pokud vložíš svou důvěru v Ježíše Krista.

